Kód čistoty CCC a velikostní třídy částic – jak číst výsledek zkoušky

Protokol o zkoušce technické čistoty podle VDA 19.1 a ISO 16232 uvádí počet částic ve velikostních třídách, hmotnost nečistot, největší částici a často kód čistoty CCC. Vysvětlujeme, co tyto hodnoty znamenají a jak je porovnat se specifikací čistoty z výkresu nebo od odběratele.

Laborantka u zkušební komory technické čistoty

Velikostní třídy částic

Při světelně optické analýze se měří nejdelší rozměr každé částice zachycené na filtru a částice se zařadí do velikostní třídy označené písmenem. Dolní mez patří do třídy, horní už do další.

Třída	Velikost částice [µm]
B	5–15
C	15–25
D	25–50
E	50–100
F	100–150
G	150–200
H	200–400
I	400–600
J	600–1000
K	1000–1500
L	1500–2000
M	2000–3000
N	3000 a více

Specifikace čistoty obvykle určuje, kolik částic ve vybraných třídách je přípustné na díl nebo na plochu a jak velká smí být největší částice.

Druhy částic

Kromě velikosti záleží na druhu částice, protože různé částice představují různé riziko:

kovově lesklé částice (metallic shiny particles) – obvykle třísky a kovové piliny; nejnebezpečnější pro hydrauliku, ložiska a elektroniku, proto je specifikace často omezují zvlášť,
nekovové částice – např. plasty, otěr, písek a zbytky brusiv,
vlákna – dlouhé a tenké částice, např. z textilií a čisticích utěrek; ve výsledku se uvádějí zvlášť.

Kód čistoty CCC

Kód čistoty dílu (Component Cleanliness Code, CCC) zapisuje výsledek jedním řetězcem, např. CCC = A(B13/C12/D11/E9/F7/G5/H3/I00). Písmeno před závorkou říká, k čemu se počet částic vztahuje: A – k 1000 cm² povrchu dílu, V – ke 100 cm³ objemu, N – k jednomu dílu.

V závorce každá dvojice udává velikostní třídu a úroveň znečištění. Čím vyšší úroveň, tím více částic – každá další úroveň znamená přibližně dvakrát více částic než předchozí. Úroveň 00 znamená, že v dané třídě nebyla nalezena žádná částice.

Hmotnost nečistot

Gravimetrická analýza udává hmotnost nečistot zachycených z dílu, obvykle v miligramech na díl nebo na 1000 cm² povrchu. Hmotnost a počet částic vypovídají o různých věcech, proto specifikace často vyžadují obě hodnoty.

Na co si dát pozor při porovnání výsledku se specifikací

metoda extrakce – tlakové ostřikování, ultrazvuk, vnitřní proplachování nebo třepání dávají různé výsledky, proto mají metoda a její parametry odpovídat specifikaci nebo dohodnutému postupu,
test doznívání (declining test) – potvrzuje, že zvolená extrakce odstraní z dílu prakticky všechny nečistoty: každá další extrakce dává méně částic a poslední nejvýše 10 % jejich součtu,
slepá hodnota (blank value) – nečistoty vnesené samotnou zkouškou (kapalina, přístroje, prostředí) musí být výrazně menší než naměřené,
počet dílů ve vzorku – malé díly se zkoušejí po několika kusech společně, aby byl výsledek spolehlivý,
největší částice – jediná částice větší než přípustná stačí k tomu, aby díl nesplnil požadavky, i když jsou počty v třídách nízké.

Nejste si jisti protokolem o zkoušce, nebo teprve stanovujete specifikaci čistoty? Naše akreditovaná laboratoř (AB 1836) zkouší díly podle VDA 19.1 a ISO 16232 a pomáhá zvolit vhodnou zkušební metodu pro daný díl.

Související služby

Nejčastější dotazy

Co znamená zápis CCC = A(B13/C12/D11/…)?

Je to kód čistoty dílu podle ISO 16232 a VDA 19.1. Písmeno A znamená, že počet částic se vztahuje k 1000 cm² povrchu, a každá dvojice v závorce udává velikostní třídu (např. B: 5–15 µm) a úroveň znečištění v této třídě – čím vyšší úroveň, tím více částic.

Jaké velikostní třídy částic popisuje VDA 19.1?

Od B (5–15 µm) po N (3000 µm a více). O třídě rozhoduje nejdelší rozměr částice změřený při světelně optické analýze.

Co jsou kovově lesklé částice?

Částice, které při světelně optické analýze odrážejí světlo jako kov – obvykle třísky a piliny. Jsou nejnebezpečnější pro hydrauliku, ložiska a elektroniku, proto je specifikace často omezují zvlášť.